Asi začnu tím, že jsme všichni v pořádku, tajfun jsme přečkali ve zdraví a bezpečí a škody na majetku kolejí NTU jsme nezaznamenali žádné… ale takové zklamání jsem ještě nezažil. Připravovali jsme se na potopu světa, v ulicích mělo být metr vody a vítr měl bičovat kachle na naší fasádě silou Nejvyššího. Místo toho jen vytrvale mrholilo, takže jsme si na oběd i večeři zašli do FamilyMartu a už jsme si pak ani nebrali deštníky, protože člověk po cestě prakticky nezmokl. Když jsem se v sobotu večer šel projít okolo bloku, protože už mě nebavilo dřepět doma, viděl jsem pár popadaných palmových listů, stromy byly vyvrácené, protože vyrůstaly z květináče, a viděl jsem celé jedno převrácené kolo.

Abych byl fér, v jednu chvíli vítr vážně foukal a přehrnul mi pláštěnku přes hlavu, ale jinak bych tuto přírodní katastrofu ohodnotil krásným anglicismem mid. Bohužel máme asi nový index vážnosti katastrof a sice stav odpadkového koše na kolejích vysokoškolských studentů. Někteří idioti zjevně nechápou, že se nemusí snažit všechno navršit do kopečku na plném koši, když je hned vedle koš zcela prázdný. Níže přikládám fotku instantní polévky, ve které se kromě zakonzervovaného masa vyskytlo i poměrně velké množství celých stroužků česneku, výtečné omurice se řízečkem a, protože zoufalé situace si žádají zoufalé činy, litrové balení I-MEI fresh milk tea. Pár dní jsem si říkal, kdy asi nastane čas jej koupit, protože malá balení stále nebyla naskladněná, ale včera už jsem je v regálu viděl a teď už je líp.

Protože dnes už nepršelo, šli jsme se naobědvat do města. Při průchodu přes místní park jsem si vzpomněl na Perfect days, podívejte se, pokud neznáte, je to za mě moc hezký film. Pořád mě nepřestaly fascinovat místní ošuntělé baráčky a jejich zamřížované lodžie a pavlače, tak se pokochejte se mnou.

Na oběd jsme se s D. vydali do již známého něčeho místního, kde jsem si tentokrát dal naprosto nepálivé “suché” nudle, které pálily jen trochu. Vrchol kulinařiny, velice dobré, pokud budete mít šanci, rozhodně sem zajděte. Moc mi chutnalo něco, co jsem i po vysvětlení schopný jen hádat na fazolové lusky naložené sto let v nějaké sladké omáčce, na obrázku k vidění jako to červené nalevo. Po O jsme se šli projít do naší oblíbené Guanghua digital plaza, cestou jsme se ztratili v podzemních obchodech na Taipei main station, kde jsem zahlédl MtG puzzle. Pak už jsme zamířili na kolej a po pár chvílích akademické činnosti flákání jsme s D. vyrazili na večeři. D. zavelel na pizzu a já si řekl, že buď bude dobrá a budu mít dobrou večeři, nebo bude špatná a budu mít pravdu, takže je to win-win situace. Rozhodli jsme se pro LNYPIZZA Little New York a teprve dorazivše jsme zjistili, že si člověk musí udělat rezervaci, jinak si nesednete. Protože se nám už nechtělo hledat další podnik, vzali jsme si napůl velkou (20") pizzu s sebou, poměrně standardní salámová nás vyšla na 900 $ plus krabice, což by asi odpovídalo lepší pizzerii u nás. Nebyla špatná, ale znovu už ji asi nepotřebuji, takže měl Alfred pravdu, italské jídlo je tu drahé a je z něj cítit asijská kuchyně.

Cestou zpět jsme se zastavili ve FamilyMartu, kde jsem uzmul I-MEI Milk Tea 50 % premium něco něco neumím čínsky, který dost možná chutnal lépe než běžný I-MEI Fresh Milk Tea, na který jste si už jistě zvykli, ale dost možná to taky bylo placebo vyvolané tím, že jsem neměl absolutně tušení, co to piju. Měli tam taky milk tea ze zeleného čaje, na který jsem po pravdě neměl odvahu, ale byl taky od I-MEI, takže třeba nebyl špatný. Cestou jsem viděl zapadlá dvířka s neonem nahoře, která bych téměř označil jako malebná (zdravíme Dvoukvítka) a schody dolů dost možná skutečně byly “strašlivě neschůdné” (zdravíme Mrakoplaše). Po přeložení cedule na dveřích, která hlásala “Vstup od 18 let, otevíráme v 9 večer,” jsem však došel k závěru, že se dost možná jednalo o hampejz a hodilo by se proto zcela jiné označení z Ankh-Morpokského slovníčku.

Pak jsme si ještě s F. šli na chvíli sednout před FamilyMart a diskutovali jsme virální čínské cigarety s příchutí taro (česky Kolokázie jedlá, miluju českou botanickou taxonomii, jsme prostě založení), o které mě poprosil kouzelný kamarád, ale které jsem tu zatím nikde neviděl, tak snad se někde objeví.

Prodloužený víkend dnes bohužel končí, takže nám nezbývá než zamknout (lock-in), dovádět (carry on) a přečkat další pracovní týden (reeeeeeeeeeee). Mějte se krásně a pokoj v duši.

Sadness